Prodaná nevěsta slaví 400. reprízu

19. 12. 2012

Pražské Studio Ypsilon je na poli českého divadelnictví jedinečným úkazem v oblasti autorské a improvizační tvorby, jejíž charakter utváří již padesát let Jan Schmid a „všichni ypsilonští.“ I proto může kultovní inscenace Prodaná nevěsta oslavit 9. ledna jubilejní 400. reprízu! Premiéra se konala před šestnácti lety.

Ukažte mi jiné divadlo, kde se tohle stává,“ říká Miroslav Kořínek, když se dozvídá, že v lednu uvede Studio Ypsilon 400. reprízu Prodané nevěsty. Premiéra se konala 6. června 1996.

Příběh ypsilonské Prodané nevěsty je dlouhý. Jan Schmid, zakladatel a ředitel Studia Ypsilon, které si od letošního roku a následně v sezoně 2013/2014 bude připomínat 50 let od založení, popisuje v programu k inscenaci peripetie předcházející uvedení mimořádné a dnes již legendární inscenace.

Prvně ten nápad padl hned na počátku naší existence, brzy po premiéře Carmen. Ani nevím, proč z toho sešlo. Znovu jsme se začali zabývat Prodanou nevěstou po premiéře Verdiho La Traviaty, kde se nabízely asociativní podobnosti s Violettou a Mařenkou. Když jsme po čase dostali Prodanku znovu do dramaturgického plánu, „nadřízené orgány“ ji nedoporučovali nebo přímo zakazovali pro nebezpečí prznění nedotknutelného národního díla. Jeníka měl tehdy hrát Ondřej Havelka. V naší době se pak nezdála být česká otázka tak aktuální, znovu však bylo třeba klást si otázky po vlastní identitě. Najednou se bytostně česká Prodanka hodila nejen jako Smetanova hudba, ale i jako mapování naší povahy. Tak možná došlo na Prodanku v ideálním čase,“ shrnuje Jan Schmid.

Smetanova Prodaná

Vznik Smetanovy Prodané nevěsty spadá rámcově do první poloviny šedesátých let 18. století, kdy dostal Smetana od Sabiny Libreto opery, která neměla původně ani své jméno. Premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Ypsilonské nastudování má domněle zrcadlit právě toto první uvedení.

Hudba v Ypsilonce má významnou roli už od jejího založení. Už v první inscenaci se hodně zpívalo (a hudbařilo) a třetí inscenací byla parafráze opery Carmen (nejen podle Bizeta). Není náhodou, že soubor Studia Ypsilon je pěvecky vybavený a řada herců jsou dokonce hudebníci a skladatelé jako Marek Eben, Jiří Schmitzer, Jan Jiráň, zpočátku Karel Novák a nejsouvisleji Miroslav Kořínek. Hudbou se dosahuje bezprostřednosti a jiného času. Muzicírování je pro nás odrazem lidské jsoucnosti. Nastudování Prodané nevěsty rozhodně není žádnou parodií, ale objevováním jejího kouzla z nejrůznějších stran. Dodnes zůstává živá a je nám měřítkem k inscenacím, které vznikají,“ dodává Jan Schmid.

V rámci příprav připomínání a oslavy 400. reprízy proběhla interní anketa mezi herci Studia Ypsilon s otázkou, co pro ně znamená Prodaná nevěsta. „Prodaná nevěsta je pro mne důkaz, že dobře postavená inscenace funguje stejně živě po premiéře jako po šestnácti letech. A v kterékoli zemi světa, kterou jsme s ní projeli. Je to v divadelním světě trochu zázrak, ale od toho divadlo je, aby se v něm konaly zázraky, které se jinde konat nemohou,“ shrnula šestnáct let vyprodané Prodané nevěsty herečka Jana Synková.

Raritou vedle celkově jedinečného úkazu také je, že ačkoli se obsazení během let proměňovalo, kostýmy se téměř sedmnáct let v ničem nezměnily, pouze se doopravily na místech, kde bylo potřeba.

Napsali o Prodané nevěstě

Trumfem představení je (jak už to v Ypsilonce bývá zvykem) přirozená a hravá hudebnost souboru, nenápadně usměrňovaná „mágem“ Kořínkem. Ostatně zpívají-li melodie z Prodanky hlasy, jež nejsou školeny operně a ani se to nepokoušejí předstírat, vyjeví se o to zřetelnější, jakým „hitmakerem“ vlastně ten Smetana byl.“ (Jiří Daněk, Divadelní noviny)

Video: Prodaná nevěsta 1Prodaná nevěsta 2

Zřizovatelé