Čaj o páté: Carmen nejen podle Bizeta / dílčí akce k 50. výročí Y, promítání, beseda

14. 1. 2014

V úterý 21. ledna se opět promění Malá scéna Studia Ypsilon na malé kino. Od 19.30 hodin proběhne další setkání připomínající padesáté výročí Studia Ypsilon, tentokrát s názvem Čaj o páté: Carmen nejen podle Bizeta. Promítání, zábavné historky a příjemné povídání při čaji doprovodí violoncellové uskupení Jarabáci.

Začátek roku patří v Ypsilonce akcím mimo tradiční program. V úterý 14. ledna proběhne od 19.30 hodin derniéra Vinobraní v Ypsilonce. O hodinu dříve bude ve foyer divadla slavnostně zahájena výstava plastiky písmene Ypsilon od Miroslava Mlynáře, kterou do divadelních prostor zapůjčila Galerie Epicure®.

O týden později, tj. v úterý 21. ledna pak následuje v řadě již druhé setkání s veřejností a příznivci Studia Ypsilon – Čaj o páté, tentokrát s podnázvem Carmen nejen podle Bizeta. První beseda s promítáním proběhla na začátku listopadu, kdy diváci mohli shlédnout zkrácený záznam inscenace Michelangelo Bonarroti a následně položit otázky pamětníkům, hercům a tvůrcům této inscenace v živé diskuzi. Na dotazy odpovídala například herečka Jana Synková, herec Václav Helšus, dramaturg Studia Ypsilon Jaroslav Etlík nebo režisér Jan Schmid. Hostem besedy byl také významný divadelní teoretik, dramaturg, kritik Zdeněk Hořínek.

Tentokrát bude Čaj o páté věnován zásadní autorské adaptaci Bizetovy opery Carmen – Carmen nejen podle Bizeta (autor a režie J. Schmid, 1966), kterou zásadní český divadelní a filmový režisér Evald Schorm převedl na filmové plátno jako krátkometrážní film (1967).

Vzpomínat budou někteří členové Y, svým basem zapěje člen opery Národního divadla, který tehdy v naší inscenaci hrál, Bohuslav Maršík, také promluví scénograf Jaroslav Malina a další. Jakoby odjinud zazpívají Jarabáci,“ dodává ředitel Studia Ypsilon Jan Schmid. Carmen byla třetí inscenací tehdy libereckého Studia Ypsilon, ale první adaptací opery. Tyto adaptace se následně v Ypsilonce zabydlely až do současné doby (divadlo chystá v dubnu premiéru adaptace Mozartovy Kouzelné flétny). Od premiéry Carmen nejen podle Bizeta uplyne 6. února 48 let a divadlo tímto promítáním opět připomene při šálku horkého čaje a zábavném povídání své padesáté výročí!

[…] Studio Ypsilon při Severočeském loutkovém divadle, které vešlo do povědomí návštěvníků malých scén svým dvojím Encyklopedickým heslem XX. století, se při přípravě nové inscenace obrátilo pro inspiraci právě k Bizetově Carmen a „secvičilo“ ji svérázným způsobem, vyvolávajícím salvy smíchu. Lze těžko v několika řádcích charakterizovat styl tohoto zajímavého představení. Hlavní tvůrčí duch Ypsilonky, autor textových úprav původního libreta a zároveň i režisér Jan Schmid je nazývá pokusem o naivní divadlo. Ale oprávnění má i termín „divadlo trapasů“, protože nosným principem inscenace je soustavné ztrapňování jednotlivých postav a situací, v původním textu vážně míněných. A v samém základu je parodie na dnes již poněkud archaickou předlohu, jejíž romantická naivita zvláště vynikne, je-li „oholena“ o to, co činí operu operou, totiž o hudbu. Obdobně jsou parodovány různé operní manýry. Důležitým stylotvorným prvkem jsou i permanentní záměny herců (ztělesňujících jednotlivé postavy hry) mezi sebou tak, že např. Zuzana Schmidová mluví Carmen, ale její árií zpívá Bohuslav Maršík. Čili – jak to říká program – všichni tak trochu vystupují jako všichni. A aby je divák rozpoznal, předávají si jako štafetu určité symboly, charakterizující tu nebo onu postavu. […] (z MF 19. 2. 1966)

Zřizovatelé