První premiérou letošní sezóny je inscenace Jana Schmida – Spálená 16

Ypsilonka uvede v úterý 10. a ve čtvrtek 12. prosince od 19.30 první premiérový titul letošní divadelní sezóny Spálená 16. Autorem textu i režisérem inscenace je ředitel Studia Ypsilon, prof. Jan Schmid.

První premiérou letošní sezóny zároveň završujeme výročí Ypsilonky, která slaví 55 let od první inscenace a 56 let od založení divadla. Ve Spálené ulici tato legendární pražská scéna sídlí již více než čtyři desetiletí a právě touto ulicí, o tom, co se v ní i v našem domě dělo od dob Karla IV. až po listopadové události roku 1989, provede diváky inscenace Spálená 16.

Hlavním tématem nové inscenace je „historie (paměť) místa jako proces odkrývání jedinečného, zároveň však také proces rozpoznávání již známého“, říká Jan Schmid. Vše, co se děje, děje se v čase, a my se v naší inscenaci setkáváme hned se dvěma časy. Je zde Chronos, tedy čas plynoucí a Kairos, čas nejpříhodnějšího okamžiku. V putování časem ale nesmí chybět ani důležitá Náhoda, Vědma, a protože je inscenace o Spálené 16, nesmí chybět ani pan Ypsilon, který vyvolává vše, čeho jsme svědky.

Od počátku své existence se Ypsilonka vyznačuje určitými specifiky, která si v divadelním světě spojujeme právě s ní. Hlavním aspektem je hudba, která vše spojuje. Neopominutelným společníkem hudbě je tvůrčí a kolektivní improvizace, která vnáší do inscenace typický ypsilonský humor a nadhled.

Podtitulem nové inscenace je malé moto: Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Takové otázky si klademe. Jan Schmid ke Spálené 16 dodává: „Rádi bychom tímto naším představením inspirovali a přiváděli k nefalšované živosti a nezatuhlosti, tedy i k širšímu všeobecnému rozhledu a také vzájemnosti.“

V neposlední řadě nová premiéra Studia Ypsilon odkazuje ke třem významným výročím. K již zmíněným 55 letům Ypsilonky, které jsme oslavili také Výročním improvizačním večerem v průběhu listopadu, kdy se na jevišti divadla setkal celý soubor s řadou významných hostů, kteří jsou s historií i přítomností Ypsilonu spojeni, připomínáme 150 let od narození J. E. Purkyně a 30 let od sametové revoluce.

Historie naší ulice i našeho domu je bohatá a pestrá. I proto se na jevišti Ypsilonky potká snad největší počet herců a muzikantů v historii našeho divadla. A my vás na tuto procházku historií srdečně zveme.

Z myšlenek Jana Schmida

Počítám v divadle s celým člověkem, se vším, kam člověk sám dosáhne, i se vším, co ho přesahuje, což přímo souvisí s celostností improvizace jako způsobem nazírání světa.

Volíme princip otevřené encyklopedie: na jednu věc vždy několik pohledů, včetně těch mylných. I takový labyrint je možné si pěstovat. Zároveň se snažit udržovat hybnou jednotu toho všeho a tímto nastavením vše ovládat a zpřehledňovat si. Nezbytná je ovšem schopnost abstrakce a stálá otevřenost vůči nenadálosti tvůrčího vnuknutí.

Divadlo má mnoho způsobů, jak uhranout diváka. Mě zajímá spíš průhlednost divadla (chci, aby měl divák pocit, že do něho vidí), věrohodnost, živost, výraz a vynalézavost ve způsobech komunikace a sdělení, kontakt a umění vtáhnout do hry. Řekněme tedy: divadlo celého člověka v poctivosti a opravdovosti.

Oficiální anotace

Co všechno se dělo v našem domě i v naší ulici.

Události oživené minulosti.
Bejvávalo, bejvávalo.
Národ sobě v každé době.

Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Takové otázky si klademe.

Inscenaci současně věnujeme také 30. výročí sametové revoluce, zejména pak oněm bouřlivým událostem, které se v pátek 17. listopadu odehrávaly na Národní třídě, a kdy herci našeho divadla, během právě probíhajícího představení Kafkovy Ameriky vybíhali postupně na ulici a tak se stávali prvními očitými a bezprostředními svědky počínající revoluce.

Zároveň připomínáme výročí 55 let od první inscenace a 56 let od založení Studia Y.