100. výročí prvního časopiseckého vydání Kafkovy Proměny Ypsilon připomene divadlem

Od doby, kdy vůbec poprvé vyšla Kafkova povídka Proměna, uplyne v říjnu 100 let. Ypsilonka toto nemalé výročí připomene skrze novinku na repertoáru, která měla premiéru na konci uplynulé sezony.

Ve výrazné úpravě a režii Arnošta Goldflama vznikla na ypsilonské Malé scéně Proměna s podtitulem aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma). V hlavních rolích kritikou pozitivně přijímané adaptace mohou diváci vidět Petra Vrška, Jaroslavu Kretschmerovou a Oldřicha Navrátila, který navíc slaví v říjnu své narozeniny. Ypsilonka připravila pro diváky při této příležitosti také několik zajímavých dárků.

„V originále vyšla Proměna poprvé pod názvem Die Verwandlung na podzim roku 1915 v měsíčníku Die Weissen Blatter, knižně potom o rok později v sériové edici Der jüngste Tag v nakladatelství Kurta Wolffa s titulním listem vytvořeným speciálně pro tuto příležitost německým výtvarníkem Ottomarem Starkem. (…) Na vydání v češtině si museli čtenáři počkat až do roku 1929, kdy byla Proměna vydána knižně v překladu Ludvíka Vrány a Františka Pastora ve Florianově nakladatelství Dobré dílo ve Staré říši na Moravě s bohatým ilustračním doprovodem německého malíře a grafika Otto Coestera. (…) Pro zajímavost: Když se Franz Kafka dozvěděl, že k jeho povídce vytvoří titulní list malíř a ilustrátor Ottomar Starke, zaslal nakladatelství Kurta Wolffa následující dopis: „Vážený pane! Psal jste posledně, že k Proměně nakreslí Ottomar Starke titulní list. Zalekl jsem se toho teď trochu, ovšem jak znám umělce z (Sternheimova) Napoleona pravděpodobně velmi zbytečně. Napadlo mě totiž, jelikož Starke doopravdy ilustruje, že by třeba mohl chtít nakreslit přímo ten hmyz. Jen to ne, prosím, jen to ne! (…) S pozdravem, v úctě Váš Franz Kafka, 25. října 1915.“

„Až na výjimky, které bychom na prstech jedné ruky spočítali, snaží se autoři divadelních adaptací Proměny Franze Kafky – většinou ve spolupráci s nějakým výtvarníkem – domyslet metamorfózu úředníka Řehoře Samsy v odporného brouka. Arnošt Goldflam v pražském Studiu Ypsilon se zařadil k těm nemnoha, kteří se nebojí vydat jinou cestou,“ napsal v recenzi divadelní kritik J. P. Kříž.

Jakou cestou se Arnošt Goldflam vydal, přiblížil v jednom z rozhovorů také herec Oldřich Navrátil: „Věděl jsem, do čeho jdu. Arnošta znám hodně dlouho, studovali jsme spolu JAMU. Věděl jsem, že není plytký člověk. Svoje představení dokáže pojmout humorně, přitom vás ale takříkajíc nadžbrbnou a přimějí k zamyšlení. Podle mého názoru by právě takhle mělo správné divadlo fungovat. V inscenaci převedl niterní pocity, které v originále zažívá Řehoř Samsa, na fungování celé rodiny. (…) Z recenzí a ohlasů diváku mám (…) pocit, že zdejší pojetí Kafky vnímají velmi pozitivně.“

K výročí patří dárky

Divadlo proto pro diváky připravilo i několik zajímavých dárků, aby společně oslavili první vydání povídky i úspěchy ypsilonského divadelního zpracování Proměny. Říjnová představení 25. a 29. října budou moci diváci vidět za zvýhodněnou cenu, vstupenku pořídí tentokrát výjimečně s 20% slevou. Doporučená je včasná rezervace míst, protože kapacita Malé scény je omezená.

Jako poděkování za nákup vstupenky dále bude před říjnovými představeními připravena přímo v divadle soutěž celkem až o osm volných vstupenek na některá další vybraná představení z repertoáru a produkce Studia Ypsilon.

Jak vidí Proměnu kritika?

„Arnošt Goldflam na malé scéně Ypsilonky vytvořil inscenaci, která úspěšně navazuje na tradici kafkovských inscenací v tomto divadle. Objevné není ani tak to, že ´brouky´ jsou všichni, jen ne Řehoř Samsa, jako transponování této kafkárny do grotesky. Pocit hlavního hrdiny v ní velmi souzní s těmi našimi, vždyť poměřování výkonností je pro kdekoho až jakýsi druh teroru. Téma umocňuje všudypřítomná nadsázka, jež v duchu ypsilonské poetiky přispívá k rozehrání jiného pohledu na ´existenciálního´ Kafku. To ostatně je zásluhou i přidaných písní, které korespondují s tématem, jsou to písně ´k věci´.“ (Michal Novák, i-divadlo, 14. června 2015)

„Nezvykle civilní pojetí hře překvapivě sedí. Expresivní popis proměny Řehoře Samsy v brouka, jeho pohyb po pokoji, nechuť k jídlu a postupné chřadnutí patří k nejvíce fascinujícím momentům Kafkovy slavné novely. Arnošt Goldflam se však při své druhé inscenaci téže látky rozhodl tento divadelně atraktivní prvek úplně vypustit. Kafkovu Proměnu totiž poctivě vyložil jako metaforu člověka unaveného prací, rodinou, neměnným společenským koloběhem. (…) Navenek se může zdát, že se civilním pojetím drží příliš při zemi, ale právě díky tomu dává vyniknout Kafkově jednoduché, ale výmluvně nadčasové myšlence.“ (Tomáš Šťástka, MF Dnes, 24. června 2015)

Co dalšího se děje na podzim v Ypsilonce

Vedle připomenutí významného výročí divadlo na podzim chystá účast na královehradeckém festivalu Čekání na Václava s úspěšnou inscenací Jana Schmida Sežeňte Mozarta! (účinkují: Petr Vršek, Jiří Korn, Roman Janál, Jana Synková, Jan Jiráň, Oldřich Navrátil a další). Za sebou má tato významná pražská scéna účast na dvou podzimních festivalech. Prvním byl 27. září Mezi ploty 2015 v pražských Bohnicích s projektem Braňa Holička #jsi_user, který upozorňuje na bezpečnost na internetu (koprojekt Seznam se bezpečně!).

Druhá festivalová účast se vázala na Divadlo v pohybu X: Potrhaní smíchem v brněnské Huse na provázku, kde byl Ypsilonce a její poetice věnován Kabinet Ypsilon (hosté debaty: Jan Schmid a Jaroslav Etlík). Ve středu 28. října navíc ke stěžejním událostem přibude premiéra vysílání záznamu kultovní inscenace Prodaná nevěsta aneb Pojď domů, ona brečí (účinkují: Marek Eben, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Jana Synková, Martin Dejdar, Jan Jiráň, Markéta Častvaj Plánková, Miroslav Kořínek a další) na ČTArt.

V listopadu se divadlo již téměř tradičně připojí k celoevropské akci Noc divadel 2015 a na konci stejného měsíce uvede první letošní předvánoční program – divácky oblíbené Vánoční večery.