1. Olympic a Jaromír Krejcar

Naše procházka začíná symbolicky na místě, kde sídlí Studio Ypsilon a kde se hraje představení Spálená 16, jež je pomyslnou branou do pozoruhodných dějin domu a ulice. Budova paláce Olympic, kde se divadlo nachází, je však také svého druhu počátkem – počátkem snu o moderní funkcionalistické architektuře, která měla za cíl moderně proměnit nejen město, ale i životy jeho obyvatel. Architekt Jaromír Krejcar, který budovu v roce 1925 vyprojektoval, byl veden účelností a krásou jednoduché velkoměstské architektury, jež kontrastovala s historizující okázalostí okolních činžovních domů přelomu 19. a 20. století. Stejně tak měl ale před očima i poetiku velkolepých zámořských parníků, jejichž zábradlí bylo symbolicky přeneseno na průčelí domu, či svět velkoměstských reklam, které stavbu mění v působivou obrazovou báseň. Symbolický je bohužel i osud samotného architekta: po bouřlivém meziválečném období, které z velké části strávil po boku novinářky Mileny Jesenské, přichází temný čas protektorátu (který Krejcar tráví v emigraci a během nějž je statečná Milena Jesenská zavražděna nacisty), následovaný krátkým obdobím poválečné euforie. Tu však v roce 1948 vystřídá delší temné období komunistického režimu, před nímž svobodomyslný Krejcar prchá do Anglie, kde roku 1950 ve věku pouhých 55 let umírá.