11. Karlovo náměstí a Karel IV.

Karlovo náměstí je pomyslným středobodem gotického Nového Města císaře Karla IV. Jeho význam je zřejmý jak z rozlohy, která z něj patrně činí největší náměstí své doby na světě, tak z významu, který mu byl určen umístěním kaple Božího těla ve středu prostoru. Kaple byla pozoruhodnou gotickou stavbou, jež svým pojetím neměla v Praze obdoby. Vždy první pátek po Velikonocích se zde veřejnosti ukazovaly vzácné relikvie, které Karel IV. nashromáždil a které byly spojené přímo s Ježíšem, jako byl trn z Kristovy koruny, dřevo z kříže, hřeby či kopí, jímž setník Longin milosrdně probodl umírajícímu Kristovi bok. Ani nesporný náboženský význam, ani výjimečná architektonická hodnota kapli bohužel neuchránily před zbořením na sklonku 18. století. Do dnešních dob se z ní dochovaly jen základy, umístěné pod dnešní tramvajovou tratí uprostřed náměstí. Samotné náměstí naštěstí zůstalo, stejně jako unikátní rozvrh přímých širokých ulic Nového Města, které z něj činí evropský gotický unikát. Zajímavá je však ještě jedna věc. Ani za Karlova života, ani za vlády jeho následovníků se nepodařilo Nové Město doopravdy zaplnit. Až po půl tisíciletí, tedy ve druhé polovině 19. století, se prostor Nového města ukázal jako ideální pro překotný rozvoj, který tehdy nastal. Gotické ulice jsou tak dnes převážně lemovány moderními činžovními domy a obchodními paláci, díky kterým se původně periferní Nové Město proměnilo v těžiště moderní metropole, kterým je dodnes.