9. Karel Teige a jeho byt v Černé ulici

V Černé ulici číslo 14 stojí nenápadný dům, který má však zásadní význam pro dějiny moderního umění v Čechách. Právě zde, v bývalém čísle 12b, se nacházel byt, v němž bydlel Karel Teige – pozoruhodný myslitel, který byl prorokem a vůdčím duchem dobrodružství avantgardy 20. a 30. let 20. století. Konec první světové války přinesl nejen zrod Československa, ale také všeobecný pocit, že je potřeba začít znovu a lépe. V umění se tato touha projevovala nejen hledáním nových forem a témat, ale také propojováním malířství a sochařství s poezií, literaturou a hudbou. Nové umělecké směry bořily dobové konvence a velmi rychle splývaly s touhou po sociální spravedlnosti a razantní společenskou proměnou. Nadějí se tehdy zdál být nově vzniklý Sovětský svaz, který hlásal rovnost lidí a spravedlnost pro všechny. Sám Teige se nicméně mohl ve 30. letech přesvědčit, že podstata sovětského režimu byla zcela jiná, založená na všeobecném teroru, nespravedlivých procesech a stalinském kultu osobnosti. Toto poznání se Teigemu stalo do značné míry osudným. Po druhé světové válce byl jedním z mála, kteří neměli o nastupujícím komunistickém režimu žádné iluze. Poté, co komunisté převzali v roce 1948 moc, byl postupně vytlačován z veřejného života. Jeho konec byl až symbolicky tragický: zemřel uštván a přepracován na srdeční selhání 1. října 1951, tedy v době, kdy se již pravděpodobně připravovalo jeho zatčení a vykonstruovaný politický proces. Smrt jej tak ušetřila ještě tragičtějšímu osudu, který v různých podobách stihl mnohé jeho přátele z meziválečného avantgardního prostředí. Jedinou připomínkou Teigeho pobytu v Černé ulici je dnes střešní nástavba s terasou, kterou pro svého přítele vyprojektoval autor paláce Olympic Jaromír Krejcar.