10. Boží Hrob a zbořený kostel od Santiniho

Málokteré místo v Praze má tak výmluvný název, jako je ten, jímž je označena ulice Na zbořenci na Novém Městě pražském. Různorodá a výškově rozkolísaná zástavba této nepravidelné ulice dává i neškolenému návštěvníkovi najevo, že dnešní stav lokality je výsledkem komplikovaných urbanistických dějin, díky kterým se z původní zástavby zachovalo jen torzo. Název ulice má prastarý původ, související s tím, že právě zde se nacházel klášter křížovníků - strážců Božího hrobu, rozbořený již za husitských válek. Z názvu však již nevyčteme, že klášter byl následně v barokním období obnoven, a to mimořádně velkoryse. Jeho architektem se stal jeden z nejslavnějších architektů své doby, Jan Blažej Santini-Aichel. Santini, který je znám především jako tvůrce tzv. barokní gotiky (viz např. klášterní kostel v Sedlci nebo poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou), zde postavil nejen nový kostel, ale také Boží Hrob, který svým vzhledem evokuje původní Boží Hrob v Jeruzalémě. Právě ten je také jedinou stavbou, která z kláštera zůstala. Kostel, jehož velkolepost je zřejmá z dobových fotografií, byl barbarsky zbořen v roce 1905. Na jeho místě se dnes nachází historizující školní budova.