4. Nové aleje a Národní třída jako boulevard

Dnešní Národní třída má všechny znaky velkoměstského boulevardu. Její šířka i výstavné budovy z 19. a 20. století (s Národním divadlem v čele) ukazují, že právě zde se odehrával obchodní i společenský život této bouřlivé epochy. Dějiny ulice jsou však mnohem starší a souvisejí s dějinami sousedního Starého Města. V polovině 13. století byly vytyčeny gotické hradby, které vymezily dnešní rozlohu Starého Města. Tyto hradby byly vedeny co nejpříměji, aby umožňovaly dobrou obranu. Šířka hradebního pásu byla neuvěřitelných 100 metrů a zahrnovala nejen vlastní hradby a věže (dvě z nich jsou dodnes dochovány ve dvorech domů v Bartolomějské ulici), ale také parkán a příkop před nimi. A právě tato linie příkopů se stala základem širokých ulic, které v současné době nazýváme Národní, Revoluční, nebo – případně – Na Příkopě. Od 17. století vznikaly podél hradební linie paláce a kostely. Na sklonku 18. století byly příkopy definitivně zasypány a na jejich místě byly vysázeny aleje, které také daly ulicím na čas jméno. Poklidný charakter „Nových alejí“, jak se Národní třída tehdy nazývala, dokládají rytiny z přelomu 18. a 19. století. Vynikajícím příkladem architektury této první velkoměstské etapy je nájemní dům Platýz z počátku 19. století. Před polovinou 19. století byla osa ulice prodloužena mostem císaře Františka I., který propojil Staré a Nové město s Malou Stranou a Smíchovem. Díky tomuto mostu a výstavbě nábřeží, které na něj navazovalo, se dnešní Národní třída stala jednou z hlavních tříd centra, kterou také už napříště zůstala.