herečka

Marie Durnová

Bývalá dlouholetá členka Studia Ypsilon ještě v libereckém období. Herečka s neobyčejnou pamětí, které při záskocích stačilo jednou si přečíst stránku a mohla ji říkat zpaměti. V Ypsilonce měla spoustu krásných rolí, např. v montážních inscenacích typu Depeše a jiné na kolečkách (o meziválečné avantgardě), tak i v pravidelných textech, jako byly např. Dostojevského Věčný manžel (Ženština), Dvanáct křesel od Ilfa a Petrova, Jarryho Ubu králem (Boleslava), Schmidův Michelangelo Buonarroti (Florentská a římská krasavice, Mikuláš Kusánský a jiné zajímavé postavy) a Třináct vůní (Julie, žena Slávečka, kterého hrál Bronislav Poloczek), velkou roli měla v inscenaci Kovář Stelzig (Anna Marie, žena Ondřeje Stelziga), také v Makbethovi (Dvorní dáma Lady Makbethové) nebo v Gayově Žebrácké opeře (Lucy Lapáková), či v Životě a smrti Karla Hynka Máchy. Hrála také v Ostrovu Dynamit a v inscenaci Obr Gargantua, jeho smích a život ( Chůva Gargantuova). Později pak v Lazebníku sevillském (Žena, která se nedá) a v dalších.

V současné době je členkou Mahenova divadla v Brně, ale v Ypsilonce stále hostuje. S Janou Synkovou alternuje roli Babičky v Goldflamově inscenaci Babička se vrací, podle Boženy Němcové.