V den osmdesátého výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka připomene Studio Ypsilon divákům tuto výraznou osobnost českých i světových dějin uvedením autorské inscenace Jana Schmida a Jana Koláře. 

Titul T. G. M. aneb Masaryk v kostce (nebo také aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem) je na repertoáru divadla od roku 2010 a ve čtvrtek 14. září od 19.30 hodin Ypsilonka uvede 45. reprízu. Inscenace odhaluje nové souvislosti ze soukromého i politického života Prezidenta Osvoboditele, které současně umožňují narážet na různé paradoxy našich dějin i naší povahy, a tak objevovat třeba i dnes už vzácnou schopnost umět si udělat legraci ze sebe samých.

„Přemýšlel jsem, jak do názvu dostat nejdůležitější myšlenku a vůbec potřebu zpracovat toto masarykovské téma. Napadlo mě: Masaryk mezi minulostí a dneškem. Nepředvádíme Masarykův životopis od kolébky po hrob, ale usadili jsme se v roce 1935 a vracíme se proti času. Pohybujeme se sice v několika tematických vrstvách, ale hlavně bychom si však měli aktuálně uvědomit, kdo to Masaryk byl, poučit se, aby naše současnost alespoň trochu stavěla na minulosti, na vědomí tradice a vlastní kulturnosti. A nakonec vše dávat do souvislostí s novými zkušenostmi dneška a hledat v minulosti nadhled, protože to vše nám dnes příliš nejde,“ popisoval záměr titulu spoluautor a režisér Jan Schmid.

Představitelem titulní role je Václav Helšus, který patřil v sedmdesátých letech k předním a nejvýraznějším členům tehdy ještě liberecké Ypsilonky. Do Prahy s ní ale později neodešel, a tak se vrátil na její (v té době již řadu let pražská) prkna právě až s inscenací T. G. M., a to po více než třiceti letech. „Mám rád těžké úkoly. Člověk si to musí rozdat s celým světem. A když jsou kolem mne lidé, kteří na to, každý po svém, jdou stejně, tak je to moc prima,“ vysvětlil Helšus, co pro něj role Prezidenta Osvoboditele znamenala a znamená. V inscenaci dále účinkují v rolích osobností z Masarykova rodinného kruhu i osobností českého politické a kulturního života tehdejší doby Jana Synková, Petr Vacek, Petr Vršek, Braňo Holiček nebo Mikuláš Čížek, Pavel Nový, Jan Přeučil, Jiří Štědroň, Kamila Kikinčuková, Renata Rychlá, Roman Mrázik, Jan Večeřa, Martin Janouš, Daniel Šváb, Barbora Skočdopolová, Martin Bohadlo, Dominik Renč a další.

Důležitou roli hraje v inscenaci židovská hudba v podání skupiny Klec (Martin Šmíd, Jakub Schmid, Jan Švamberg a Štefan Čulík nebo Adam Hluštík). Toto hudební uskupení založil v roce 1997 Martin Šmíd, spolu se svým bratrem Michalem. Na počátku přitom stálo jak okouzlení východoevropskou židovskou muzikou, tak fakt, že měli židovského dědečka. Inspirují se tradicí klezmeru, ale přistupují k ní současným tvůrčím způsobem.

Kritika v době premiéry této inscenace ocenila například to, že „… milovníci Masarykova díla a jeho znalci ocení desítky vtipů postavených na jeho méně známých výrocích či skutcích i na ostatních historických reáliích – za všechny: Masaryk přiváží dárky, pro Čapka nachystal pravý kubánský R.U.M. A drsnější vtip spojený s Edvardem Benešem – když po první světové válce nabízí řešení sudetoněmecké otázky, uzemní ho přítomní s tím, že na tohle dojde řada později. (…) Právě v tomhle přístupu je síla představení: na jevišti ukotvení v období první republiky, s částí šíleného dvacátého století ještě před sebou, přitom s životní zkušeností, která už deset let vyvěrá ze století nového. Nezbývá než si dělat legraci z vlastních prezidentů a dějin. A tady takovou chytrou legraci dělat opravdu umějí,“ uvedla Klára Kubíčková v MF Dnes 18. června 2010.

Jak to tehdy s Masarykem bylo či nebylo, a kam všechno směřovalo, se můžete přijít podívat do Studia Ypsilon 14. září 2017 od 19.30 hodin.

T. G. M. aneb Masaryk v kostce

Prezident Osvoboditel poprvé na jevišti Ypsilonky. Ironie, improvizace, originální muzika a plejáda hereckých hvězd! Masaryk známý i neznámý, nové pohledy, nová odhalení, nové souvislosti! Češi a Němci, Češi a Židé. Masaryk a Amerika, Masaryk a Svatý Václav, Masaryk a… ženy! Vždyť zabývat se T. G. M. umožňuje podívat se na nás samotné z různých stran, narážet na různé paradoxy našich dějin i naší povahy, ale také objevovat schopnost umět si udělat legraci ze sebe samých a nastavovat zrcadlo své vlastní nedostatečnosti.

  • režie: Jan Schmid
  • dramaturgie: Jaroslav Etlík
  • výprava: Jaroslav Malina
  • hudba: Martin Šmíd a Miroslav Kořínek
  • premiéra: 11. 6. 2010
  • délka představení: 2 hod 30 min